Měsíc roku - listopad 2017 🍂

Listopade, listopade, jaký by se k tobě hodil přívlastek?

Možná .... do poslední minuty využitý měsíc? Nejakčnější měsíc tohoto roku? Aspoň já z tebe mám takový pocit. Jako kdyby nebyl ani jeden den, kdy bych se stihla nudit, nemít nic naplánovaného nebo měla možnost oddychnout. Ale nelituju toho ani omylem! Díky tomu jsem zažila svůj letošní první sníh, sehnala většinu dárků, podívala se na plno nových míst a přečetla hodně knih.

Co mě mrzí je akorát to, že jsem se pořádně nestihla vydat do přírody. V prosinci doufám ve sníh, který by mě donutil vyrazit fotit. Tak snad to vyjde. Myslíte, že budou Vánoce po dlouhých letech na sněhu? Já bych si to přála moc.

Třeba mě nakonec vesmír vyslyší, ale teďka se konečně pojďme kouknout na to, proč tenhle článek vlastně píšu....

- Hned začátek listopadu jsme neodstartovali moc v pohodě, jelikože jsme ho prožili v obavách o Čendu. Nechtěl žrát, jen trochu pil, vůbec s náma nekámošil... Už jsme chtěli jet na veterinu, když mě napadlo napsat ségře - velkýmu milovníku zvířat - a tam nám řekla, ať mu narvem trávu. Kuba běžel o půlnoci na zahradu nakutat tam trs travin a co? A Čenda se na to vrhnul a druhý den nás už budil svým otravným kňouráním :D Tráva to holt zachránila a od tý doby má svůj čerstvý trs připraven stále k dispozici.

Tady už je zpět ve formě :D

- V tý době jsem taky dostala svůj první předčasný dárek k Vánocům a to nový notebook. Bohužel jsem se z něj nemohla ani radovat, protože jsem trnula, aby nám Čenda neodběhl za duhový most. Teďka už si to dokážu užít mnohem víc a fakt z něj mám mega radost. Pokud by to někoho zajímalo, tak se jedná o Lenovo IdeaPad 320. Pro mě je to naprosto boží lehkej notebook, kterej zapnu cca za 10 sekund a ne minut jako ten předchozí :D.

- V práci nám už v odstartovalo vánoční šílenství, takže většinu dní v týdnu jsem chodila domů úplně vyřízená. Trochu se děsim, co se bude dít teďka v prosinci, ale na druhou stranu zas ty směny opravdu rychle utíkají, takže si vlastně není na co stěžovat.

- S Kubou jsme se taky vydali na tradiční martinské trhy a svatomartinskou husu. Trhy byly hrozné zklamání, zato husa obrovské překvapení. Na martinské trhy se každoročně hrozně těším, protože je to první předzvěst adventu a blížících se Vánoc. Tentokrát ale plno stánkářů nepřijelo a díky tomu to bylo takové odfláknuté a poloviční. Vynahradili jsme si to pak na huse, na kterou jsme s Kubou vyrazili poprvé. Po dlouhém hledání volného místa jsme nakonec skončili v Archway restaurant (dříve u Rytíře) a musím říct, že absolutní pecka. Perfektní obsluhou počínaje až po menu konče. Příjemné prostředí dělané mi na míru a jídlo opravdu moc chutné.

- Díky tomu, že jsem tak poctivý nákupčí vánočních dárků v předstihu, mi stihly včas dorazit světýlka z Číny :D Mají asi padesát různých módů, kdy se mi z toho šílenýho blikání dělá blivno, ale naštěstí i normální svícení, takže to využívám ve velkém.

- Nechápu, kde jsem splašila tolik času, ale stihla jsem konečně přerovnat Kubovu část knihovny. KONEČNĚ! Asi po dvou letech. Díky tomu jsem si vyšetřila víc místa pro svoje knihy :D

- Díky kolegyni jsem objevila Lindsey Sterling. A díky Lindsey byli objeveni Pentatonix, takže momentálně střídám vánoční koledy právě s ní a s nima :D

- Největší událost měsíce listopadu byla určitě změna barvy mých vlasů. Konečně se díky nový práci můžu vrátit ke své původní milované barvě a to červené. Vlasy jsem nechávala odrůstat dva roky a snad si dostatečně odpočinuly po blond, aby teďka zvládly rudou záři. Barva měla velkej úspěch, akorát já si na to budu muset chvilku zvykat.

- Došla jsem si na úřad vyměnit občanku a konečně nemám tu mega velkou plachtu, ale malou úspornější kartičku. Hip hip hurá!

- Po roce, co už nepracuju v bývalé práci, jsem se rozhodla navštívit bývalé kolegy. Teď si nejsem moc jistá, jestli to byl dobrý nápad, protože musím říct, že na víc depresivním místě jsem poslední dobou nebyla. Atmosféra, která je opravdu šílená, na vás padne hned po otevření prvních dveří. Všichni mají strach, jsou negativní, uspěchaní, naštvaní, nervózní.... S pár lidma jsem si popovídala a moc dobrého se nedozvěděla... Takže příště asi opět nejdřív po roce.

- Jeden z víkendů jsem strávila na horách na oslavě narozenin mojí kamarádky Verči. Vše se odehrávalo v Rokytnici nad Jizerou, kde jsem byla poprvé v životě a musím říct, že mě to město samotné naprosto dostalo. Nejenom, že je mnohem větší, než jsem čekala, ale má moc pěknou architekturu a hlavně ta příroda! Ach můj bože.

Když jsme přijeli, tak po sněhu ani památka

A ráno to vypadalo takto!

- V listopadu se mi podařilo splnit letošní knižní výzvu a to 50/50 knížek! Mám z toho obrovskou radost a doufám, že se nakonec letos dostanu na 55 knih.

- 1.11. se v Hradci otevíralo Petrof café a Petrof gallery. Jelikož pro ně Kuba konstruoval ocelovku, bylo skoro povinností jít se tam mrknout. A byli jsme nadšení. Kubovu práci jsme sice moc neviděli, protože jsme se nestihli vejít do otevíračky galerie, ale v kavárně se nám líbilo moc. Já se tam chystám znovu s kolegyní z práce v půlce prosince.

- V říjnu se nám v práci podařilo splnit cíl prodeje, a tak jsme se s holkama (a Kubou) rozhodli nadělit si 1. vánoční večírek Levných knih! Nakonec jsme šli na večeři a bowling. Musím říct, že jsem se fakt hodně nasmála a turnaj vyhrála nakonec nejvíc nenápadná kolegyně :D.

- Jsem fakt vánoční poctivka, protože se mi taky podařilo zabalit první část dárků. Taky jsem zvládla objednat a vyrobit skoro vše, co jsem chtěla a teďka už mě čekají jen nějaké malé dodělávky. Uf, jsem na sebe vážně hrdá.

- Kuba dodělal konečně po dvou letech chodbu aneb máme lišty, zrcadlo, věšák a vymalováno! Poté jsme se pokoušeli nalepit mapu světa, která měla být přes celou stěnu - neúspěšně - a ještě jsme se u toho málem rozvedli! Kuba včera jel koupit lepidlo na tapety a mapu se mu po 4 hodinách podařilo dopravit na správné místo. Fotku ukážu až příště, jelikož šlo už o prosincovou akci :D.

S timhle jsme se rvali 👀

- 30.11. byl poslední den Kubova zaměstnání ve firmě, kde jsme se vlastně poznali. Od pátka je z něho Brňák a do Brna mi i na týden odjede. Momentálně je u nás na pořadu dne dělání si srandy z toho, komu vlastně dneska bude fandit v hokeji, jelikož hraje Hradec proti Brnu :D

A to je z listopadu vše. Já už pomalu začínám tvořit článek za prosinec, protože už hned první víkend byl tak nabitý, že bych to snad i stihla zapomenout do konce měsíce. Dneska si taky zapálíme první svíčku na adventním věnci a celá ta předvánoční atmosféra je opravdu cítit na každém rohu. Já to prostě miluju! Chystám pro vás i článek z dnešních vánočních trhů :)

Krásnou a klidnou první adventní neděli vám přeji.

Váš Andreják